Gabriela Trčková

V dětství mě fascinovaly příběhy Astrid Lindgrenové z knihy Děti z Bullerbynu. Považuji za štěstí, že jsem mnohé z jejich dobrodružství mohla také prožít. Pobyt venku a svobodná hra v dostatečné vzdálenosti od očí dospělých byly tehdy samozřejmostí. Ke hře nám většinou stačily kamínky, klacíky, louka, les či potok.

Jako máma jsem o mnoho let později vybírala vhodné místo, kde by můj syn trávil svá předškolní léta. Projekt lesních školek mě zaujal a první návštěva rozhodla. Staré příběhy začaly ožívat.

Studovala jsem pedagogiku pro předškolní děti a mám pětiletou praxi jako průvodkyně v lesní mateřské školce s waldorfskými prvky. Absolvovala jsem také semináře intuitivní pedagogiky a cyklus "Školka blízká přírodě". Velkou inspirací je pro mě kniha Pomalé rodičovství od Helle Heckmann, zakladatelky lesní školky v dánském Nokkenu.

Především je to však osobní setkání a navázání vzájemného vztahu s každým dítětem, které je pro mou práci určující. Ráda s dětmi zpívám, hraji na rytmické hudební nástroje, dramatizuji pohádky, vyrábím z přírodních materiálů. A největší odměnou pro mě je, když nás to spolu prostě baví.